Příběh jedné (nad)pozemské lásky

Oba pocházeli ze stejného souhvězdí a patřili do jedné rodiny Duší. Byli jako jedna průzračná duše. Byli si tak blízcí, že se často smáli té představě, že jsou jako dvě půlky jednoho pomeranče. Milovali se, milovali obě své poloviny.

Až nadešel čas se oddělit a rozloučit. Těšili se, oba se nemohli dočkat toho výletu. Stalo se a hvězdné duše se staly pozemšťany. Mužem a ženou. Každý z nich měl naplánovanou jinou životní pouť, oba si prošli krásnými i horšími časy, milovali různé muže i ženy. Ani jeden z nich však nenašel naplněný a šťastný vztah na celý život.

A pak se za nepříznivých životních okolností potkali. Poznali v sobě záblesky něčeho, co je tak silně poutalo. Milovali se pohledem, viděli až do hloubky svých duší, věděli, kým je ten druhý, byli propojení.

Vypadali jako nadpozemský pár. Kdyby…

Nebyli oba zatíženi svou minulostí natolik, že nedokázali prohlédnout přes své filtry, posbírané životem. Ona časem vyzrála, byla vědomější i opravdovější a totéž požadovala po svém budoucím partnerovi, kterého si vysnila. Našla muže, který byl pošramocený vztahy, plný jizev a otevřených ran. On si přál hodnou ženu, která by byla tolerantní k jeho bolístkám. Dokázal vnímat i její božství, miloval hloubku a čistotu její duše, byly to však vzácné chvíle, které nikdy netrvaly dlouho. Ona byla vším, jen ne bezpečnou ženou. Byla si vědoma sama sebe a dělala jen to, co cítila. Řídila se svým citem, srdcem a ženskou intuicí, kterou byla nadmíru obdařena. Byla náročná, možná až netolerantní. Svou existencí však jitřila jeho rány, otevírala je do hloubky, aby se mohly vyléčit. Nechápal to. Výčitky střídaly rozchody. Nechápala ho. Milovala ho až do hloubi jeho duše a věděla, že se potřebuje uzdravit. Miloval ji, vyléčit se však nedokázal.

Kdysi se na vzájemné lásce domluvili.

A kam je to dovedlo? Nedokázali žít spolu, ani bez sebe. Bylo to čiré zoufalství. Aby zachránila sebe, opustila ho. Každý šel svou cestou.

Ona směrem k vysněnému mužství a on do bezpečných vod pečujících žen. Ani jeden z nich však už nikdy nepocítili onen záblesk světla, které však nebylo dostatečně silné na to, aby vymetlo všechnu pozemskou temnotu, kterou si vytvořili.

Jejich životní pouť skončila. Potkali se v okamžiku smrti a poznali se podle hloubky svých duší. Pohlédli si do očí a oba pochopili, že tuhle pozemskou lekci nezvládli…

Objali se, vnitřní světlo obou se v jeden okamžik zažehlo a explodovalo až do těch nejvzdálenějších koutů jejich rodného souhvězdí Alpha Centauri…